Je mi 60 let, od útlého věku mám rád přírodu a vše živé. V minulosti jsem se věnoval akvaristice, potom rodině, čtyřem dětem a práci. V naší domácnosti se vystřídala celá řada živých tvorů: pískomilové, křečci, morčata, papoušci - andulky a agapornis. Papoušky jsem si obzvlášť oblíbil, ačkoliv jsem žádného pořádně neochočil. Čas plynul, děti se rozutekly do světa a mně osud do cesty přivál zkušeného chovatele papoušků. Měl jsem možnost seznámit se podrobně s jeho voliérovým chovem mnoha druhů z celého světa. Často jsme diskutovali o chovu, o problémech, jež se občas vyskytnou apod. Logickým vyústěním bylo převzetí jednoho mladého papouška, původem z Jižní Ameriky, především Brazílie - Pyrura žlutoprsý. Začal jsem se mu věnovat, četl odbornou literaturu, prakticky denně jeho výchovu konzultoval s chovatelem - kamarádem... a světe, div se: poprvé v životě jsem dokázal ochočit zvířátko, které dosud není člověkem domestikováno. Neexistuje nic tak krásného, jako když se vám papoušek plně oddá, důvěřuje vám, má vás rád a inspiruje vás. Tak jsem se začal věnovat chovu, dokrmování mláďat a jejich přípravě pro vážné zájemce, kteří mají zájem o papouška, domácího mazlíka.